Sme takí živí a zdraví ako je živá a zdravá strava, ktorou sa živíme a uzdravujeme, pretože naše fyzické telá pozostávajú z toho, čo dýchame, pijeme a jeme - z ničoho iného.

Jedávate zvieratá?

Som mäsožravec (5700 | 24%)
Občas áno (5540 | 24%)
Som vegetarián (6943 | 29%)
Som vegán (5494 | 23%)

Výživa pro člověka a Zemi od Christiana Opitze

Tři milióny Dánů se během válečných let živily výhradně vegetariánsky. Výsledkem tohoto nedobrovolného pokusu bylo veliké překvapení. Kromě toho, že se Dánsko vyhnulo katastrofě způsobené hladem, zlepšilo se výrazně zdraví všech obyvatel. Mezi říjnem 1917 a říjnem 1918 bylo v Kodani dosaženo nejnižšího stavu úmrtnosti v dánských dějinách - 34 % pod průměrem od roku 1900.
XX. ukázka z knihy
Výživa pro člověka a Zemi od Christiana Opitze

DÍL III. RIZIKA ZDRAVÍ  PUSOBENÁ  ŽIVOČIŠNOU POTRAVOU - 5 POTVRZENÍ V PRAXI

 

  Pravdou je to, co je potvrzeno životem. Této zásady bychom se měli držet především tehdy, když jde  o zdraví lidí. Různé zájmové skupiny totiž těží z toho, že pravda není známa.
   Každá sebelepší teorie medicíny a vědy o výživě je bezcenná, pokud nedokáže svou pravdivost přezkoumáním a pozorováním na živém objektu. Poznatky vyjasněné v předchozí kapitole byly získány právě pozorováním na živých lidech. Nezávisle na sobě došli lékaři a vědci zabývající se výživou během posledních 100 let k závěru, že živočišná potrava není z hlediska zdravotního potřebná a že je v nadbytečném množství i škodlivá.
     
   Dr. Bircher-Benner
  
   Curyšský  lékař Dr. B. Benner byl prvním důležitým evropským průkopníkem vegetariánské syrové stravy, jako potravy léčivé. Roku 1890 založil v Curychu Bircher-Bennerovu kliniku. Již před výzkumem vitamínů a enzymů věděl podle empirického poznání o zdravotním významu syrového ovoce a zeleniny. Jeho koncepce zákonů celkového řádu života byla později potvrzena všemi vědeckými objevy v oblasti výživy.
   Bircher-Benner byl samozřejmě se svými myšlenkami vystaven silným útokům se  strany svých kolegů, kteří ho  dokonce  vyloučili z lékařské komory s odůvodněním, že "opustil půdu vědy". Roku 1967 - v den svých stých narozenin - byl posmrtně rehabilitován. Vedle přirozené výživy kladl Bircher-Benner velký důraz na celkové ošetřování svých pacientů. Díval se na lidi jako na jednotu těla, duše a ducha.  Jeho spisy svědčí o hlubokých psychologických a filosofických znalostech.
   Na konci svého života si Bircher-Benner dělal velké starosti pro  vykořisťování a ničení přírody. Na smrtelné posteli prorokoval, že udržení čisté půdy, vody a vzduchu bude mít největší význam pro přežití  lidstva. Svým životním dílem položil Bircher-Benner základy pro nové myšlení ve vědě zabývající se výživou.(44)
   
   Dr. Mikkel Hindhede
  
   Během 1. světové války bylo Dánsko následkem válečné blokády odříznuto od veškerého dovozu potravin. Dánská vláda pověřila Dr. Mikkela Hindheda, aby se pokusil najít řešení, které by zabránilo katastrofálním následkům. Dr. Hindhede navrhl, aby veškerá krmiva pro zvířata byla dána k dispozici lidem, neboť tímto způsobem bude možné uživit stejným množstvím základních potravin daleko větší počet lidí. Plán byl přijat. Dánsko prodalo a darovalo téměř veškerá svá jatečná  zvířata a dojnice byly živeny  jen travou z pastvin. Tři milióny Dánů se během válečných let živily výhradně vegetariánsky. Výsledkem tohoto nedobrovolného pokusu bylo veliké překvapení. Kromě toho, že se Dánsko vyhnulo katastrofě způsobené hladem, zlepšilo se výrazně zdraví všech obyvatel. Mezi říjnem 1917 a říjnem 1918 bylo v Kodani dosaženo nejnižšího stavu úmrtnosti v dánských dějinách - 34 % pod průměrem od roku 1900. Je to tím pozoruhodnější, uvážíme-li,  že v ostatní Evropě v té době řádila chřipková epidemie, která si vyžádala milióny obětí. Dánsko zůstalo jako jediná evropská země před touto zhoubou ušetřeno.(5)
   
   Dr. M. O. Bruker
  
   Již téměř 60 let se Dr. Bruker  jako autor, řečník, lékař a vychovatel zdravotnických poradců zasazuje o přirozenou stravu. Ve svých dřívějších spisech odmítal masitou stravu především z etických důvodů, časem však více obracel svoji pozornost na negativní účinky konzumace masa na zdraví.
   Bruker se může opírat o poklad svých zkušeností získaných ošetřováním více než 30.000 pacientů. Zasloužil se zvláště o odhalení účinku cukru na zdraví. Kromě toho byl první, kdo rozeznal příčiny projevů, proč někteří lidé nesnášejí syrovou stravu.
   Vedle své angažovanosti pro přirozenou výživu, kterou označil za plnohodnotnou stravu bohatou na vitamíny, se Bruker zasazuje také za ochranu přírodního prostředí. Byl také jedním z prvních lékařů, kteří upozornili na nebezpečí atomové energie.
   Bruker pohlíží na člověka jako na integrální jednotu těla, duše a ducha a  a přikládá velký význam celostnímu ošetřování nemocného člověka. Jeho velké zkušenosti a působivé úspěchy v praxi činí z Brukera jednoho z nejdůvěryhodnějších expertů v oblasti výživy a holistické  medicíny. Je proto zvláště závažné, když takto zkušený lékař prohlásí, že je zvířecí bílkovina zcela nepotřebná a v příliš velkém množství škodlivá pro lidské zdraví.(38,40,45)   
   
   Wolfgang Spiller

  
   Léčitel Wolfgang Spiller založil roku 1985 Schwarzwaldskou kliniku ve Villingenu. Na této klinice mají pacienti denně na jídelníčku syrovou stravu bez živočišné bílkoviny. Přirozený léčivý postup a pečlivá psychologická péče doplňují celkovou koncepci léčení.
   Ačkoliv Schwarzwaldská klinika léčí všechny nemoci, specializuje se zvláště na oblast neurodermitidy a alergií. Její výsledky léčení, které nejsou nikdy dosažitelné běžnými metodami, hovoří jasným jazykem.
   Wolfgang Spiller vidí hlavní příčiny rostoucího počtu onemocnění lidí alergiemi a neurodermitidou ve vysokém obsahu  živočišných bílkovin v potravě a v její denaturaci.
   Také jeho úspěchy v léčení dodávají těmto tezím na přesvědčivosti.(21,46)
   
Edmond Bordeaux Szekely
  
   V roce 1927 narazil student teologie Szekely v tajných archivech Vatikánu na spisy esejců, onoho prakřesťanského bratrstva, ke kterému patřili také Ježíš a Jan Křtitel. Nadšen obsáhlými znalostmi esejců o výživě, přírodním léčení, psychologii a duchovnosti, věnoval se Szekely nadále šíření tohoto myšlenkového bohatství. Roku 1928 založil v Paříži společně s francouzským držitelem Nobelovy ceny za literaturu Romainem Rollandem Biogenickou  společnost, jejímž úkolem bylo uplatnění a šíření nauk esejců pro blaho všeho stvoření. Během svých cest po pěti kontinentech si Szekely potvrdil u všech zdravých přírodních národů hodnotu vegetariánské stravy tak, jak ji praktikovali esejci.
   Ve svém centru Rancho La Puerta v Mexiku přivedl Szekely přes 123.000 lidí k vegetariánské, především syrové stravě. Toto je zdaleka největší počet lidí, kteří byli kdy zapojeni do pokusu s výživou. Velké úspěchy v obnovení zdraví dosažené jeho studenty činí z Edmonda Bordeaux Szekelyho muže s největšími léčitelskými úspěchy a s největšími zkušenostmi v dějinách léčení výživou. .
   Během 33 let, kdy v Rancho La Puerta poskytoval svou pomoc lidem hledajícím zde pomoc ke zdraví a školil své žáky, se Szekely nikdy nesetkal s nikým, komu by bezmasá strava nepřinesla velký prospěch. Svými více než 80 knihami o esejcích, svými přednáškami a Biogenickou  společností zanechal Szekely světu dílo nevyčíslitelné ceny.. (47-52)  
   
   Ann Wigmorová
  
   Ann Wigmorovou vychovala v Litvě její  babička, která ji seznámila s léčivými silami přírody a přirozeným stravováním. Když pak Ann přijela ke svým rodičům do Ameriky, následkem nezvyklé a nepřirozené stravy těžce onemocněla. Trpěla rakovinou, polyartritidou a šesti dalšími těžkými nemocemi. Lékaři se již vzdávali všech nadějí, když si Ann vzpomněla na rady své babičky.
   Pomocí vegetariánské syrové stravy se jí podařilo zdraví zcela  obnovit. Od té chvíle se začala věnovat šíření vědomostí o přirozeném stravování a odpovídajícím způsobu života. Roku 1963 založila v Bostonu Hippocrates Health Institute, v němž se využívá veganské  syrové stravy, přirozených léčivých postupů, dechových cvičení, jógy, meditace a pozitivní životní orientace pro zvýšení kvality života hostů a pacientů. Ann se postavila proti požívání masa, ryb, vajec a mléčných výrobků. Čistě rostlinná syrová strava způsobila u mnoha těžce nemocných pacientů v Hippocrates Health Institute pravé zázraky. Také pacienti trpící rakovinou, kteří byli svými lékaři již odepsáni, se uzdravili,  opět díky pokynům Ann Wigmorové. Ann Wigmorová byla sama nejlepším příkladem účinnosti toho, co učila. Ve věku 80 let byl pro ni pracovní den trvající 16-20 hodin samozřejmostí.(53-57)
      
   Dr. Gabriel Cousens
  
   Jako mladý lékař došel Gabriel Cousens pod vlivem Paavo Airoly, známého experta na výživu, k novým názorům týkajícím se příčin civilizačních chorob. Již velmi brzo se začal zajímat především o účinky výživy na duchovní stav člověka. Během své praxe lékaře, psychiatra a učitele meditace v Americe, Evropě a Asii byl utvrzen v tom, že strava bez masa je velmi užitečná nejenom pro tělesný ale také pro duchovní rozvoj člověka.
   Dr. Cousens mohl jako první dokázat, že masitá strava vede k jednostranné aktivaci spodních čaker (jemnohmotných energetických center na páteři), přičemž pro harmonický duchovní stav je zapotřebí stejnoměrná aktivace všech čaker. Zkušenosti s jemnohmotnými energiemi přivedly dr. Cousense ke koncepci SOEF, pomocí níž je možné jednoznačně vysvětlit výhody vegetariánské stravy také v jemnohmotné oblasti. Hluboko zasahující souvislosti mezi výživou a duchovním rozvojem člověka vysvětlil dr. Cousens jedinečným způsobem ve své knize "Spiritual Nutrition and the Rainbow Diet".
   Tato kniha představuje mezník v dějinách vědy o výživě a pro lidi znamená také velkou příležitost k získání prakticky využitelných poznatků pro rozvoj vlastního vnitřního potenciálu.(58-60)
  
   Dr. Michael Klaper
  
   Dr. Klaper by si byl ve svém dětství asi nikdy nepomyslel, že se jednou stane jedním z nejvýznamnějších představitelů veganské výživy v Americe. Vyrůstal totiž na mléčné farmě a proto i po ukončení  studií medicíny byly pro něho mléko a sýr hlavními potravinami.
   Během své lékařské praxe na úrazovém oddělení jedné nemocnice v Kalifornii si Klaper stále častěji všímal špatného krevního obrazu pacientů, kteří krátce před odběrem krve jedli maso nebo mléčné produkty. Naproti tomu krevní obrazy pacientů, jejichž posledním pokrmem byla rýže a zelenina (což bylo v mnoha případech vzhledem k velkému podílu Asiatů v této oblasti), byly zcela normální. Toto zjištění přimělo dr. Klapera k tomu, aby znovu přezkoumal své názory na výživu a také své vlastní výživové návyky. Poznatky, které za několik let nashromáždil ho utvrdily v přesvědčení, že nejlepší strava pro člověka pochází z rostlinné říše. Takto např. zjistil, že u více než 90 % jeho pacientů byla po převedení na veganskou stravu trvale odstraněna nadváha, vysoký krevní tlak a alergie.
   Dr. Klaper také podstatně přispěl k tomu, že mohla být nevyvratitelně dokázána hodnota veganské výživy pro matky a děti. Díky svým přednáškám, seminářům a knihám patří dnes dr. Klaper k nejrenomovanějším představitelům zdravé, humánní výživy, šetřící životní prostředí v USA.(61,62)
  
   Diskuse pokračuje
  
   Konec názorových sporů mezi vědci v oboru výživy a lékaři o pozitivním či negativním vlivu živočišné stravy je stále ještě v nedohlednu. Diskuse pokračuje, zatímco každodenně mnoho lidí doplácí svým zdravím na špatnou výživu. Jedinou autoritou, která k nám vždy hovoří absolutně nepodplatitelně a pravdivě, je život sám. Své zkušenosti musíme vyvozovat z praxe života, chceme-li se vyznat ve zmatku vzájemně si protiřečících doporučení, která se vztahují ke zdravému stravování. Poznatky, které zde byly vyjádřeny, jsou získány ze života a jsou každodenně potvrzovány pozorováními v praxi.
   Přibereme-li humánní a ekologické aspekty výživy, pak by to měl být dostatečný důvod k tomu, aby si člověk sám vyzkoušel, zda by nebylo možné vystačit i s menším množstvím  živočišných potravin, či dokonce zcela bez nich.
   K tomu, aby změna stravy vedla ke zlepšení našeho zdraví, je třeba respektovat ještě další zákonitosti, neboť pouhé vzdání se masa, vajec a mléka nestačí k tomu, aby byla zajištěna zdravá výživa.
Vegetariánská strava, je-li správně převedena do praxe, se stává základnou pro zdravý a harmonický život. Bez přehánění lze říci, že je základnou pro zdravý, humánní svět, vědomý si odpovědnosti k životnímu prostředí.

04.05.2008 12:16:39
lubicadom
Sme ako ryba, ktorá hľadá oceán, a nikde ho nenachádza.
Všade vidí len vodu... Mahátma Gándhí...
Pravda vás nemá zapotřebí přesvědčovat.... má spoustu času a čeká, než si ji pro sebe objevíte..
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one